reklama

Chcete mít doma naprostý klid? Zaměřte se na okna

Dlouhodobé vystavení hluku může vést k poruchám soustředění a spánku i k horší imunitě. Jak se ale z jejich vlivu vymanit? Velkou pomocí mohou být okna. Každý typ skla totiž jinak zpracovává různé frekvence a volba toho správného vám pomůže eliminovat zvuky, které vás doma ruší nejvíce.

Investujte do oken a budete mít klid
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Není zvuk jako zvuk! Okna vám mohou zajistit naprostý klid (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Akustika by tak podle Michala Širokého, odborníka ze společnosti Saint-Gobain Building Glass, měla být tím prvním, na co se při pořizování či výměně oken zaměříte.

Není zvuk jako zvuk

Při výběru oken se většina z nás soustředí zejména na propustnost světla a tepelně izolační vlastnosti. Máme totiž podvědomý pocit, že od oken zpravidla „vždycky táhne“. Vedle těchto vlastností by nás ale měla zajímat i zcela zásadní, avšak často opomíjená akustika. Oblast kolem oken bývá obvykle nejhlučnější, protože jimi dovnitř pronikají zvuky z ulice. Abychom se vyhnuli hluku dětí výskajících na hřišti nebo každých sedm minut projíždějící tramvaje, musíme na ni myslet dopředu.

Nejprve je přitom třeba si ujasnit, které zvuky se primárně snažíme potlačit
Nejprve je přitom třeba si ujasnit, které zvuky se primárně snažíme potlačit (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Po výměně oken s lepší skladbou skel byla naměřena neprůzvučnost výrobci deklarovaných 36 dB
Po výměně oken s lepší skladbou skel byla naměřena neprůzvučnost výrobci deklarovaných 36 dB (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Čím hrubší sklo, tím lepší akustika? Záleží na frekvenci zvuku

Když si pořizujete nová okna, je nejlepší řešit akustický návrh zasklení jako úplně první – vyplývá z něj totiž požadavek na stavební hloubku rámu okna a pokud se udělá špatně, na správné sklo nezůstane dost místa,” varuje Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass zaměřené na výrobu skla.

Nejprve je přitom třeba si ujasnit, které zvuky se primárně snažíme potlačit. Každý typ skla zamezuje průchodu různých frekvencí jinak – některá budou lépe tlumit zvuk projíždějících aut, jiná zase křik hrajících si dětí. „V základu platí, že čím větší je tloušťka skla, tím lepší jsou akustické vlastnosti. Existuje však takzvaná kritická frekvence, v níž hrubost skla už nepomůže,” vysvětluje odborník z Building Glass. V této frekvenci je sklo akusticky oslabeno a tím se sníží jeho celkový akustický výkon.

Jednotky dB přitom mohou ve výsledném dojmu hrát zásadní roli
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Jednotky dB přitom mohou ve výsledném dojmu hrát zásadní roli (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Jednoduché sklo, byť hrubé, nás tedy dostatečně neochrání. „Lepší volbou proto může být sklo vrstvené, nazývané také někdy lepené, jehož součástí je akustická fólie, která zvuk absorbuje,” doporučuje Michal Široký.

Při výběru oken se většina z nás soustředí zejména na propustnost světla a tepelně izolační vlastnosti
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Při výběru oken se většina z nás soustředí zejména na propustnost světla a tepelně izolační vlastnosti (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Průměrné okno má neprůzvučnost 32 dB, průměrná stěna 50

V případě izolačního skla, jehož primárním cílem je tepelná ochrana, hraje roli také rezonance mezi tabulemi. Mezera mezi skly, většinou plněná Argonem, totiž přenáší v některých frekvencích vibrace. Tento problém se dá vyřešit buď asymetrickou tloušťkou jednotlivých skel, anebo opět použitím vrstveného skla ideálně s akustickou fólií.

Oblast kolem oken bývá obvykle nejhlučnější
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Oblast kolem oken bývá obvykle nejhlučnější (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Hodnota tzv. vážené laboratorní vzduchové neprůzvučnosti, tedy toho, jak dobře sklo zabraňuje průchodu zvuku, se u průměrného okna pohybuje kolem 32 dB, a čím je vyšší, tím lépe jsme před hlukem chráněni. Pro srovnání, běžná neprůzvučnost obvodové stěny se pohybuje okolo 50 dB. Naším cílem by tedy mělo být vybrat lepší sklo, abychom neprůzvučnost okna maximálně navýšili.

Jednoduché sklo, byť hrubé, nás tedy dostatečně neochrání
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Jednoduché sklo, byť hrubé, nás tedy dostatečně neochrání (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Co říkají výrobci obecně, nemusí platit pro vaše okno

Zjistit, jakou neprůzvučnost okno, které máme doma či které si hodláme pořídit, vlastně má, ale může být celkem oříšek. Potíž je v tom, že jediná informace, kterou nám dodavatelé oken poskytují, bývá neprůzvučnost původního skla – tedy bez vlivu okenního rámu, těsnění a podobně – často naměřená v jednom standardizovaném rozměru. Hodnota reálného okna v našem bytě se tak může nakonec pohybovat zcela jinde,” vysvětluje Michal Široký.

Na tento problém reaguje nedávný průzkum, který ve spolupráci se Slovenskou Technickou Univerzitou realizovala společnost Saint-Gobain Building Glass. V rámci něj byly provedeny laboratorní testy neprůzvučnosti zkompletovaných oken v laboratoři a následně i v bytovém domě. Hodnoty neprůzvučnosti garantované výrobcem porovnali studenti s realitou.

Hodnota se u průměrného okna pohybuje kolem 32 dB
i (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)
Hodnota se u průměrného okna pohybuje kolem 32 dB (Zdroj: Building Glass, Saint Gobain ČR)

Původní okna v bratislavském bytě, kde se průzkum realizoval, měla podle technického listu pro skladbu skel neprůzvučnost 32 dB. Neprůzvučnost celého okna však byla naměřena nižší - jenom 30 dB. Jednotky dB přitom mohou ve výsledném dojmu hrát zásadní roli. Díky 3dB rozdílu můžeme hluk subjektivně vnímat jako poloviční.  Po výměně oken s lepší skladbou skel byla naměřena neprůzvučnost výrobci deklarovaných 36 dB.

Studie v bratislavském bytě navíc dokládá, že i budova, do níž není technicky možné zakomponovat lepená okna s akustickou fólií, může částečně zlepšit svou akustickou pohodu za využití vhodného typu izolačních skel," uzavírá Michal Široký.

Zdroj informací: Building Glass, Saint Gobain ČR

Publikováno: 9.3.2022, Autor: Redakce, Profil autora: Redakce