Výroba nízkouhlíkového skla je šetrná k životnímu prostředí
Nízkouhlíkové sklo má vysoký podíl recyklovaného materiálu a při jeho výrobě je využívána obnovitelná energie. Že se jedná opravdu o převratný materiál, o tom není pochyb. Při jeho výrobě se významně sníží emise, které jsou celosvětovým problémem.
Výroba nízkouhlíkového skla snižuje uhlíkovou stopu výrobního procesu (Zdroj: Saint-Gobain)
Speciální nízkouhlíkové sklo významně sníží emise
Nízkouhlíkové sklo je opravdu převratným materiálem. Snižování emisí oxidu uhličitého je v posledních letech velkým tématem a také častým předmětem různých regulací. Ačkoliv se však pozornost soustředí zejména na automobilový průmysl, který představuje necelých 16 % produkce uhlíkových emisí, za více než třetinou celkového množství CO2 unikajícího do ovzduší stojí výstavba a provoz budov. Pětinu z toho mají na svědomí fasády budov. Jejich dopad přitom mohou snížit nově vyvinutá speciální nízkouhlíková skla, která emise v procesu výroby, dopravy i následného provozu skla snižují o celou třetinu.
Emise oxidu uhličitého představují dlouhodobě jednu z hlavních příčin změn klimatu. Celých 39 % skleníkových plynů pochází ze stavby a provozu budov – ať už z jejich výstavby, tak z následného používání, jehož součástí je například vytápění a další provozní náklady. „Současný proces výstavby nových budov je z tohoto pohledu dlouhodobě neudržitelný. Je třeba hledat šetrnější způsoby a pracovat s ekologičtějšími materiály, aby se takzvaná uhlíková stopa ve stavebnictví významně snížila,“ vysvětluje odborník Michal Široký.
Nízkouhlíkové sklo je opatřeno speciálním povrchem (Zdroj: Saint-Gobain)
Vtělený uhlík představuje 72 % uhlíkové stopy skla
Zhruba pětinu uhlíkové stopy každé budovy produkují fasády, jež bývají zejména u administrativních komplexů pokryty sklem. Odborný průzkum ukázal, že u skla v současné době zanechává největší uhlíkovou stopu výrobní proces. Při něm dochází k uvolňování takzvaného vtěleného uhlíku, tedy toho, který se do ovzduší vypouští při těžbě surovin, výrobě, procesování a výstavbě. Představuje celých 72 % uhlíkové stopy stavebního skla. Bylo by ideální, kdyby toto číslo do roku 2050 kleslo zhruba na 50 %.
Loni v květnu spatřilo světlo světa první sklo vytvořené zcela uhlíkově neutrální technologií. „Takové sklo je kompletně vyrobeno z recyklátu. Přístup k recyklovanému sklu je ale v současné době velmi obtížný, zejména kvůli nedostatku specializovaných firem, jež sklo určené k recyklaci demontují, pročistí a odvezou na místo určení, ale také kvůli specifické legislativě. Závody, z nichž se sklo dováží, jsou často na území jiného státu a odpad ze stavby tak podléhá speciálnímu režimu. V důsledku toho se nízkouhlíkové sklo určené pro běžný trh skládá zatím jen ze 70 % z recyklátu,“ vysvětluje Michal Široký.
Při výrobním procesu, který využívá převážně obnovitelnou energii, se navíc uvolňuje asi o 40 % méně oxidu uhličitého než při běžné výrobě zasklení. Jinými slovy, vedle obvyklých technických parametrů skla se dalším důležitým parametrem při navrhování fasádních řešení stává také uhlíková stopa. „Zlepšování technických vlastností skla je téměř na hranici technologických a ekonomických možností. Je-li možný další pokrok, tak právě v oblasti udržitelnosti a vlivu na životní prostředí,“ dodává odborník.
Nízkouhlíkové sklo se skládá ze 70 % z recyklátu (Zdroj: Saint-Gobain)
Uhlíková stopa základního nízkouhlíkového skla je 7 kg na metr čtvereční
Již nyní si tak můžeme nízkouhlíkové sklo běžně zakoupit – prodává se pod názvem ORAE ve variantě takzvaného protislunečního skla, které v létě zabraňuje přehřívání interiéru. Snižuje tak i emise, které se uvolňují během následného využívání budov. Sklo je opatřeno speciálním povlakem, jenž významně snižuje spotřebu energie potřebné k užívání budovy. Slouží jako ochrana proti přehřívání interiéru budovy, takže spotřeba energie na chlazení je nižší. Není jím ale ovlivněn prostup přirozeného světla. Odhadovaná uhlíková stopa při využití čtyřmilimetrového základního skla tak představuje zhruba 7 kilogramů oxidu uhličitého na ekv./m2. Běžné plavené sklo čili „float“ přitom obvykle při stejné šířce dosahuje hodnoty zhruba 11,5 kilogramů CO2 na ekv/m2.
Poliklinika ve francouzském městě Caen (Zdroj: Saint-Gobain)
Při posuzování uhlíkové stopy skla je nicméně třeba myslet na celý jeho životní cyklus. Oxid uhličitý se uvolňuje se při jeho těžbě, samotné výrobě i následném zprocesování, během následného provozu budovy v důsledku vytápění a běžného fungování jejích obyvatel, při likvidaci skla a samozřejmě také během jeho průběžné dopravy. „Na všechny tyto aspekty jsme při vytváření nízkouhlíkového skla mysleli. Je důležité nezaměřovat se pouze na jednu část životního cyklu výrobku, ale na všechny,“ říká odborník.
Novinka by měla najít využití zejména u větších budov se skleněnými fasádami. Nízkouhlíkové sklo je aktuálně součástí projektů na tři významné budovy ve Francii – polikliniku v Caen, kancelářskou budovu Kalifornia v Hauts-de-Seine a také pařížské historické muzeum Le Carré des Invalides.
Montované neboli sendvičové dřevostavby jsou nejčastěji stavěné dřevostavby v České republice. Seznámíme vás s touto technologií, která má u nás zelenou.
